5 důvodů, proč je horní zapalování efektivnější
Zvláštní pozornost věnujte výšce a umíbarvy stěn do obývákuí komína. Podle bezpečnostních předpisů musí hlava komína přesahovat střechu alespoň o 65 centimetrů, a to v závislosti na sklonu střechy. Pokud máte komín příliš krátký, spaliny se špatně odvádí a může docházet k jejich vracení zpět do obytných místností. Tento problém poznáte podle zápachu kouře v podkroví. V takovém případě je vhodné kontaktovat odborníka, který vám navrhne prodloužení, případně úpravu vývodu.
Pravidelné čištění komínové vložky není jen otázkou dodržování předpisů, ale především bezpečnosti. Zanedbaný komín znamená riziko vzniku požáru sazí, otravy oxidem uhelnatým nebo špatného tahu kotle. Čištění kartáčem je nejběžnější metodou pro běžnou údržbu, ale vyžaduje správný postup a respekt k tomu, co děláte. Nejde o žádnou vědu, ale o práci, kde se chyby neodpouštějí.
Jak na to? Do topeniště naskládejte největší kusy dřeva na dno, těsně k sobě. Na ně položte středně velká polena a nakonec na vrch přidejte třísky, štěpinu nebo podpalovač. Oheň zapalte nahoře, ideálně na dvou až třech místech. Plamen se pak postupně šíří směrem dolů a prohřívá celou vrstvu dřeva. Díky tomu dochází k rovnoměrnějšímu hoření a teplo se uvolňuje postupně, místo jednorázového vzplanutí.
Než začnete, musíte mít jasno v tom, co čistíte. Pro kachlová kamna, krbová vložku nebo běžný kotel na tuhá paliva je mechanické čištění kartáčem naprosto dostačující. Pokud máte komín s nerezovou vložkou, použijte kartáč s měkčími štětinami, abyste nepoškodili povrch. rady pro rekonstrukci staré cihelné komíny se hodí kartáč s tvrdšími štětinami. Klíčové je, aby byl kartáč o něco větší, než je průřez komínu – příliš malý kartáč jen klouže po stěnách, aniž by je skutečně očistil.
Než se do topné sezóny pustíte naplno, je nutné zkontrolovat stav komína. Nejedná se jen o technickou formalitu – zanedbaný komín může způsobit požár domu nebo otrava oxidem uhelnatým. Stačí pár desítek minut a základní vybavení, abyste předešli vážným problémům. Následujících deset kroků vám ukáže, na co se zaměřit, a ušetří vám starosti.
Čištění zezdola, skrz topeniště, je možné jen u komínů s přímou cestou nebo s mírnými koleny. Tato metoda je šetrnější k vašim zádům, ale je méně efektivní a hlavně špinavější. Při ní se musíte spolehnout na teleskopické tyče, které spojujete za sebou, a opět platí, že pohyb musí být plynulý. Častým laickým omylem je snaha ušetřit za pořádné náčiní a používat improvizované pomůcky, jako jsou řetězy nebo hadry na tyči. Tyto improvizace nejenže nevyčistí komín správně, ale mohou snadno uvíznout uvnitř a způsobit neprůchodnost.
Jak na to: odshora dolů, nebo zezdola nahoru? Nejbezpečnější a nejúčinnější je čištění od shora, z komínové hlavy. To znamená práci na střeše, kde je nutné být obzvlášť obezřetný. Použijte bezpečnostní postroj a žebřík upevněný k okapu či střeše. Spouštějte kartáč na laně dolů pomalými, rovnoměrnými pohyby. Nechte kartáč projít celou délkou komína několikrát, dokud není znát, že se pohybuje bez většího odporu a vytahujete ho zpět bez velkých nánosů. Pokud narazíte na prudký odpor, nikdy nepoužívejte sílu – může jít o ucpané hnízdo ptáků nebo zborcenou vložku. V takovém případě je nutné kontaktovat odborníka.
Po výměně si všimnete, že kamna začnou hořet jinak. Plamen bude stabilnější, sklo zůstane déle čisté a teplo se bude držet v místnosti. Nezapomeňte ale, If you have any concerns with regards to in which as well as the best way to employ ukázka, you can call us at the web-site. že těsnění není věčné – u kamen na dřevo, která se používají přes zimu, vydrží obvykle jednu až tři sezóny. Kontrolujte ho vždy při čištění skla a při podzimní přípravě na topnou sezónu. Když si zvyknete vyměnit těsnění dřív, než přestane plnit svou funkci, ušetříte nejen dřevo, ale hlavně si zachováte komfort, kvůli kterému jste si kamna pořizovali.
Prvním a nejviditelnějším signálem je snížený tah. Když se vám špatně rozdělává oheň, kouř se vrací do místnosti nebo plamen hoří žlutě a kouří, je to jasná známka toho, že v komíně je příliš mnoho sazí a dehtu. Dalším varovným signálem je nepříjemný zápach z komína, který se šíří po místnosti, i když právě netopíte. Může jít o zápach spáleniny, ale i o štiplavý, chemický odor, který naznačuje přítomnost kreosotu – vysoce hořlavé látky, která vzniká nedokonalým spalováním dřeva.
Základem je suché dřevo. Čerstvě nařezané nebo dlouho skladované na vlhkém místě má v sobě vodu, která se musí nejdřív odpařit. Proto takový oheň čoudí, prská a zhasíná. Ideální je dřevo, které leželo alespoň rok pod střechou, ideálně na slunné straně. Pokud máte jen vlhčí kusy, použijte na podpal kůru ze suchých větví – ta bývá vyschlá mnohem rychleji než samotné dřevo. Kůra z břízy nebo smrku hoří i mírně vlhká, protože obsahuje pryskyřici, která je hořlavá.
