6 způsobů, jak udržet podlahu kurníku suchou a čistou
Počítejte také s tím, že tmavé peří snadno ukáže nečistoty a parazity. Pravidelně kontrolujte peří pod křídly a kolem kloaky, kde se často usazují všenky. Pokud objevíte šedavé chomáčky nebo slepice se škube, nejde jen o estetický problém – paraziti snižují snášku a způsobují stres. V takovém případě sáhněte po přírodním postřiku na bázi neemu nebo česneku, ale vyhněte se chemickým přípravkům v období snášky, protože by se mohly dostat do vajec.
Suchá a čistá podlaha v kurníku není luxus, ale základ zdraví vašeho hejna. Vlhká podestýlka se stává živnou půdou pro plísně, bakterie a parazity, což vede k respiračním problémům, zánětům běháků a celkovému oslabení ptáků. Přitom stačí dodržet pár zásad při stavbě i údržbě a můžete se vyhnout většině běžných problémů.
Nakonec se zaměřte na možnost, že zápach nepochází jen z kurníku, ale z hnojiště nebo výběhu. Pokud máte hnojůvku v blízkosti, přikryjte ji vrstvou slámy nebo ji přemístěte dál. Do výběhu pravidelně odstraňujte trus – jinak se do kurníku dostane na nohou slepic. A pokud vše selže, pořiďte si biologický přípravek na urychlení kompostování – ten sice zápach neodstraní okamžitě, ale při pravidelné aplikaci sníží jeho intenzitu o polovinu během dvou týdnů.
Ventilace je druhý nejdůležitější faktor. Čpavek je těžší než vzduch, takže se drží u podlahy. Pokud máte jen okénko u střechy, zápach se nevyvětrá. Vybudujte přívodní otvory u podlahy a odvodní u stropu – tím vytvoříte přirozený tah. V zimě ale pozor na průvan: slepice snášejí chlad lépe než vlhký průvan. Použijte klapky, které jdou regulovat podle počasí. Většina chovatelů podcení, že větrat je nutné i v mrazech – bez něj se zápach a vlhkost vrátí do 24 hodin.
Velkým pomocníkem je větrání. Bez dostatečného proudění vzduchu bude vzduch v kurníku kondenzovat i při sebelepší podestýlce. Umístěte větrací otvory u stropu a u podlahy, ale tak, aby v nich nebyl průvan přímo na ptáky. Ideální je průběžná ventilace, která odvádí vlhkost z dýchání a trusu. V zimním období nezazdívejte ventilační otvory úplně – omezíte tím mlžení na stěnách a podlaha zůstane sušší.
Zápach z kurníku není jen estetický problém. Pokud ho ignorujete, přitahuje mouchy, hlodavce a zvyšuje riziko nemocí u slepic. Většina chovatelů dělá zásadní chybu: snaží se zápach maskovat podestýlkou nebo vápnem, místo aby odstranila příčinu. Těchto sedm kroků vám pomůže problém vyřešit tak, že se kurník stane snesitelným i pro vaše nosní dírky.
Základem je použít pouze vápno hašené, tedy hydroxid vápenatý, který je stabilní a bezpečný, nebo vápno mleté (uhličitan vápenatý), které funguje spíše jako absorpční přísada. Čerstvě hašené vápno (oxid vápenatý) nechte na bílení zdí, ne na podlahu. Pokud chcete vápno přidat do podestýlky, smíchejte ho s pilinami, hoblinami nebo slámou v poměru asi jeden díl vápna na deset dílů suchého materiálu. Nikdy ho nesypejte v silné vrstvě přímo na zem, protože slepice ho rozhrabou a vdechují prach.
Jak na to, aby zápach nevznikal už od začátku Klíčem je správná podestýlka a její vrstvení. Nepoužívejte jen hobliny, ale kombinujte je s rašelinou nebo suchou trávou. Vrstva by měla mít alespoň 15 centimetrů, aby dobře absorbovala vlhkost. Každý týden přidejte čerstvou vrstvu a jednou za měsíc celý obsah vyhoďte – nestačí jen přisypávat, jinak se spodní vrstva začne rozkládat a páchne. Pozor také na to, aby podestýlka nebyla příliš jemná – práší se a dráždí slepicím dýchací cesty.
Další praktický problém nastává v létě. Černé peří pohlcuje více tepla, takže slepice se rychleji přehřívají. Pokud nemáte zajištěný stín a dostatek čerstvé vody, může dojít k úpalu, který se projeví lapáním po dechu, chozením s křídly odstávajícími od těla a poklesem snášky. Řešením je umístit napáječky do stínu, případně vytvořit koupací jámu s pískem, kde se slepice ochladí. V zimě naopak tmavé peří pomáhá udržet teplo, ale jen pokud je suché – mokré černé peří schne pomaleji a snadno prochladne.
Jak vápno správně zapracovat a kdy ho přidat Nejlepší je vytvořit směs předem v kolečku a teprve pak ji rozprostřít do hnízd a na podlahu. Vrstva by měla mít alespoň deset centimetrů, aby měla dostatečnou savost. Vápno se přidává až do suché podestýlky, nikdy do mokré. Pokud je podestýlka už vlhká, vápno jen vytvoří hrudky, které neabsorbují, a na povrchu se udělá nepropustná krusta. Pod ní se pak tvoří čpavek, který dráždí oči i dýchací soustavu. Ideální je vápno zapracovat při kompletní výměně podestýlky, tedy alespoň jednou za měsíc, a při meziúklidu ho jen lehce přisypat na suchá místa.
