Než začnete plánovat, zjistěte, co vám dává smysl
Na co se zaměřit, než podepíšete smlouvu Kontrolujte pojistnou částku a limity plnění. Pojistná částka by měla odpovídat skutečné hodnotě pojištěného majetku, jinak vám pojišťovna při škodě vyplatí jen poměrnou část. U odpovědnostního pojištění si ověřte limit, tedy maximální částku, kterou pojišťovna za vás zaplatí. Často se stává, že limit je nízký a v případě vážného úrazu nebo škody na cizím majetku si doplatíte rozdíl z vlastní kapsy. Stejně důležitá je spoluúčast, tedy částka, kterou hradíte vy při každé pojistné události.
Finanční cíle nejsou čísla v tabulce, ale vyjádření toho, co chcete v životě prožít. Než začnete cokoli počítat, zastavte se a zeptejte se, proč vlastně chcete spořit, investovat nebo splácet. Peníze samy o sobě cíl nejsou — jsou jen prostředkem k tomu, abyste si koupili čas, klid nebo zážitek. Pokud svůj cíl nepřipojíte k reálné představě (např. volnější pracovní doba, cestování, bezpečí rodiny), snadno se stane, že se vám do plnění nebude chtít.
Častou chybou je spoléhat se na to, že poradce je vázán zákonem o odborné péči. Ano, musí jednat kvalifikovaně, ale to neznamená, že nemůže upřednostnit produkt s vyšší provizí, pokud je stále v souladu s vašimi potřebami. Proto je důležité klást konkrétní dotazy a nespokojit se s obecnými odpověďmi. Zeptejte se na procento provize u konkrétního produktu a srovnejte ho s ostatními nabídkami. Pokud poradce váhá nebo odpovídá vyhýbavě, máte právo odejít a najít si jiného.
Největší chybou, kterou vidím v praxi, je spoléhání na to, že „to účetní vyřeší". Daňové přiznání si sice může nechat zpracovat profesionál, ale odpovědnost za správnost údajů nese vždy poplatník. Pokud účetní přehlédne podmínku u odpočtu úroků z úvěru, je to váš problém. Proto si od něj vždy vyžádejte písemné zdůvodnění, proč konkrétní odpočet uplatňuje, a sami si ověřte základní podmínky v zákoně o daních z příjmů. To vám ušetří nepříjemná překvapení v podobě doměrku a penále i několik let zpětně.
Nakonec si zkontrolujte dobu trvání smlouvy a podmínky výpovědi. Každá smlouva obsahuje ustanovení o tom, jak ji lze ukončit, ať už ve výročí, nebo výpovědí do určitého data. Pokud smlouvu necháte běžet automaticky, může se prodloužit další rok za stejných podmínek, které už pro vás nemusí být výhodné. Pravidelně proto porovnávejte aktuální nabídku na trhu a nezapomeňte, že i při podpisu smlouvy máte právo se zeptat na každý pojem, kterému nerozumíte. Jediná otázka navíc ušetří mnoho starostí.
Typickou chybou je také smíchání rezervy s běžnými úsporami. Pokud máte jeden účet, ze kterého platíte dovolenou, dárky i běžné nákupy, nemůžete nikdy přesně vědět, kolik skutečně držíte stranou pro krizové situace. Rezerva by měla být oddělená, ideálně na účtu, ze kterého se neplatí kartou. Až budete mít tuto hranici jasnou, zjistíte, že stres z nečekaných výdajů výrazně klesne.
Začněte tím, že si smlouvu přečtete celou, ne jen první stranu. Klíčové informace jsou často schované v definicích, pojistných podmínkách nebo v poznámkách pod čarou. Zaměřte se na tři věci: co je předmětem pojištění, jaké události jsou kryté a co je naopak vyloučeno. Typická chyba je předpokládat, že pojištění kryje všechno. Například u pojištění domácnosti se často výslovně vylučují škody způsobené vlastní nedbalostí nebo běžným opotřebením.
Jak si ověřit, že poradce neupřednostňuje vlastní zisk Nejspolehlivější způsob, jak odhalit skrytou provizi, je požádat o dokumentaci k produktu, kde jsou poplatky jasně uvedeny. Většina finančních produktů má povinnost uvádět takzvané vnitřní náklady, které zahrnují i zpětnou provizi pro zprostředkovatele. Pokud vám poradce tyto informace neposkytne dobrovolně, může to být varovný signál. Zeptejte se také na to, jak je odměňován z dlouhodobého hlediska – některé smlouvy obsahují opakované provize po dobu trvání smlouvy, což může být pro poradce důvod, proč vám doporučí produkt s dlouhou vázaností, i když ji nepotřebujete.
Zapomíná se také na možnost uplatnit slevu na studenta u dětí, které si přivydělávají při studiu. Pokud dítě studuje prezenčně a má příjem pod stanovenou hranicí, může si uplatnit slevu na poplatníka i slevu na studenta. Rodiče pak často nevědí, že na takové dítě si nemohou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud dítě samo využije slevu na studenta. Vzniká tak konflikt, kdy účetní doporučí jednu variantu, ale daňová poradkyně druhou. Doporučuji vždy spočítat obě možnosti a vybrat tu, která vede k nižší dani, a to i s ohledem na případné vrácení bonusu.
