Než zatopíte, zkontrolujte komín: 10 kroků, které vás ochrání

From feywild


Kůra, praskliny a váha prozradí víc, než si myslíte Podívejte se na konce polen. Na suchém dřevě se objevují drobné praskliny, které se táhnou od středu ke kraji – jsou to přirozené trhliny vzniklé vysycháním. Čím jsou hlubší a početnější, tím je dřevo sušší. Kůra na takovém dřevě bývá částečně odchlípnutá a při manipulaci opadává. Vlhké dřevo má kůru pevně přilepenou a na řezu je vidět světlejší, mokrý povrch. Suché dřevo má naopak řez matný, šedavý a někdy i mírně popraskaný.

Nejlepší je zakládat oheň odspodu, ne shora. Plamen se přirozeně šíří vzhůru a ohřívá dřevo, které je nad ním. Když podpálíte vršek hromady, teplo stoupá pryč a spodní vrstva zůstává studená. Používejte sirky nebo zapalovač, ale nikdy ne hořlavé kapaliny, jako je benzín nebo olej – jsou nebezpečné a zanechávají toxické výpary. Místo nich můžete použít kousek suchého březového lýka nebo vatu napuštěnou včelím voskem, která hoří dlouho a bezpečně.

Důležitá je také kontrola odvodu spalin u kamen nebo kotle. Zkontrolujte, zda je připojovací potrubí těsné, zda nejsou uvolněné spoje a zda není rezavé. Pokud používáte starý kotel, věnujte pozornost i stavu dvířek a těsnění — nefunkční těsnění může způsobit únik spalin do místnosti. Současně zkontrolujte, zda je v místnosti dostatečný přívod vzduchu. Nedostatek kyslíku vede k nedokonalému hoření, což zvyšuje produkci oxidu uhelnatého.

Nejdřív poslouchejte. Suché poleno při poklepání na sebe nebo na jiné dřevo vydává jasný, skoro kovový zvuk. Vlhké dřevo zní tlumeně, jakoby měkce. Vezměte dvě polena do rukou a ťukněte jimi o sebe. Pokud se zvuk podobá úderu do kamene, můžete topit. Pokud uslyšíte tupý úder, dřevo potřebuje ještě minimálně měsíc, spíš dva, na vzduchu. Tento test patří k nejspolehlivějším, ale chce trochu cviku – zvuk se liší i podle druhu dřeva.

Důležitý je také pocit z váhy. Vezměte do každé ruky jedno poleno podobné velikosti. To, které je výrazně těžší, obsahuje více vody. Rozdíl poznáte i bez váhy – suché dřevo je překvapivě lehké, což je dáno tím, že voda tvoří velkou část hmotnosti čerstvě pokáceného dřeva. Pokud máte pochybnosti, toto porovnání je rychlé a nezklame. Jen pozor, v zimě může být povrch suchého dřeva vlhký od ranní rosy nebo sněhu, takže test provádějte na dřevě uskladněném pod střechou.

Typická chyba začátečníků je spoléhat se na barvu. Tmavé dřevo ještě neznamená suché dřevo – některé druhy, jako dub nebo akát, mají tmavou kůru a dřevo i čerstvé. Naopak světlý povrch buku může vypadat suchý, i když je plný vody. Barva je proto spíš orientační. Spolehlivější je kombinace zvuku, prasklin a váhy. Pokud všechny tři testy ukazují na sucho, můžete topit bez obav. Pokud si nejste jistí, nechte dřevo ještě pár týdnů na vzdušném místě – žádná škoda se nestane.

Když zatopíte dřevem, které má v sobě ještě hodně vody, poznáte to okamžitě. Místo plamene se v kamnech většinou kouří, teplo jde do komína a na skle se sráží vlhkost. Než si pořídíte vlhkoměr, můžete se spolehnout na několik starých, ale spolehlivých metod. Nejsou sice tak přesné jako elektronika, ale pro běžné rozhodování, jestli už topit, osvětlení v obýváku bohatě stačí.

Častou chybou je také používání přívodu vzduchu jako hlavního regulátoru výkonu. Když chcete utlumit kamna, nesnažte se to vyřešit úplným zavřením všech klapek. Místo toho přidejte méně paliva a nastavte vzduch tak, aby plamen zůstal stabilní. Pokud byste vzduch úplně uzavřeli, vznikne velké množství nespálených plynů, které se mohou při dalším otevření vznítit a poškodit kamenictví. Stejně důležité je i roztápění shora, nikoli zespodu. Klasické roztápění odspodu rychle zbytečně prohřívá komín a způsobuje nerovnoměrné hoření.

Šamotové desky tvoří srdce většiny krbových kamen a udržují jejich vysokou účinnost. Pokud prasknou, neznamená to jen horší pohled na oheň. Narušená deska mění tah, zvyšuje spotřebu paliva a hlavně může způsobit přehřátí pláště. Výměna je přitom zvládnutelná svépomocí, ale jen za předpokladu, že dodržíte pár zásad, které rozhodují o tom, jestli nová deska vydrží roky, nebo znovu praskne do měsíce.

Pokud si úložné prostory v malém bytěšimnete, že rošt je prohnutý, prasklý nebo má uvolněné tyče, neváhejte s výměnou. Provoz s poškozeným roštem je nebezpečný – může dojít k vypadávání žhavých uhlíků do popelníku, což zvyšuje riziko požáru. Při výměně vždy vyberte rošt, který přesně odpovídá rozměrům vašich kamen. Pokud si nejste jistí, změřte vnitřní prostor podle starého roštu. Montáž proveďte tak, aby byl rošt rovný a pevně usazený na svém místě – nesmí se nikde viklat.

If you cherished this short article and you would like to receive more data about Http://Historieblog.Dk/Index.Php?Title=Suché_DřEvo,_Které_VáM_ZkráTí_Dobu_HořEní_A_PřIdá_Popel kindly pay a visit to the web-site.