Kdy vás softshell nechá promoknout a hardshell zbytečně ztrestá
Největší prochladnutí obvykle nastává při zastávce na oběd nebo na vrcholu, kdy se přestanete hýbat. Preventivně si na přestávku vždy oblečte péřovou vestu, nebo aspoň lehkou izolační bundu, kterou jste do té doby měli sbalenou v batohu. Zároveň si dejte teplý nápoj z termosky – ohřátí zevnitř podpoří krevní oběh a pomůže udržet teplo i v končetinách.
Shrnutí: softshell je pro suché a chladné dny, hardshell na déšť, vítr a sníh. Nezapomeňte na vrstvení a přizpůsobte výběr aktuálnímu počasí a intenzitě pohybu. Když vyrazíte na hřeben, kde fouká, mějte hardshell po ruce. Když jdete lesem do kopce, zůstaňte v softshellu. Důležité je nenechat se zaskočit změnou počasí a vždy mít rezervu v batohu. Teprve pak bude vaše výbava fungovat tak, jak má.
Materiál hole rozhoduje o tom, kolik váhy unesete a jak dlouho vydrží. Hliníkové hole jsou levnější a pevnější, ale těžší – hodí se pro začátečníky nebo pro běžné túry po zpevněných cestách. Karbonové hole jsou lehčí a lépe tlumí vibrace, ale jsou křehčí a dražší. Pokud chodíte po skalnatém terénu nebo s těžkým batohem, vyberte hliník – při pádu se ohne, ale nezlomí. Karbon se hodí spíš na delší výšlapy, kde každý gram navíc cítíte a kde neočekáváte hrubé zacházení.
Kdy přestat věřit značkám a zapojit vlastní úsudek Praktickým pravidlem je vzdálenost mezi značkami. V otevřené krajině bývají rozmístěny každých sto až dvě stě metrů, v lese častěji. Pokud jdete deset minut a žádnou značku nevidíte, zastavte se a vraťte se na poslední jistý bod. Nesnažte se hádat směr přes pole nebo skály – turistické značení je husté, a pokud ho nevidíte, téměř jistě jste z cesty. Typická chyba začátečníků je sledovat značky pouze na úrovni očí a přehlédnout menší směrovky umístěné u země, které se používají v kamenitém terénu.
Co se stane, když zvolíte špatnou vrstvu Hardshell je vyroben z membrány, která nepropustí vodu, ale také omezuje odvod vlhkosti. To znamená, že při intenzivním výstupu se pod ním začnete potit a pot zůstává na spodním oblečení. Když pak zastavíte na hřebeni, kde fouká vítr, přestanete se hýbat a vaše tělo začne rychle chladnout. Výsledek je stejně nepříjemný jako promočený softshell: studený, mokrý a prokřehlý. Proto je důležité hardshell nosit jako ochranu před nepřízní počasí, ne jako běžnou bundu na pohyb. Pokud ho nepoužíváte, měl by být sbalený v batohu.
Speciální pozornost věnujte rozcestníkům. Žlutý obdélník s názvy cílů a vzdálenostmi vám dá okamžitou orientaci. Číslo na rozcestníku označuje nadmořskou výšku a zároveň slouží jako referenční bod pro záchranné složky. Když se ztratíte a potřebujete pomoc, sdělte operátorovi číslo rozcestníku – je to mnohem přesnější než popis okolí. Na rozcestníku si také ověřte, zda jdete správným směrem: šipky ukazují všechny odbočující trasy a jejich barvy odpovídají pásům na stromech.
Klíčové je umět číst tvar značky. Plný pás znamená, že trasa pokračuje přímo. Pokud na konci pásu vidíte šipku doprava nebo doleva, musíte odbočit. Šipka vycházející ze středu pásu nahoru nebo dolů upozorňuje na prudké stoupání či klesání, zatímco šipka do strany značí změnu směru. Největší chybou bývá spoléhat se na to, že značky uvidíte automaticky. KČT značky instaluje ve výšce očí, ale v hustém lese nebo po dešti mohou být špatně viditelné. Vždy se proto dívejte na stromy, kameny, sloupy a ploty – značky najdete tam.
Nezapomínejte, že hole nejsou jen opora – jsou to i nástroj pro pohyb. Při správném použití odlehčují nohám až o třicet procent zátěže. Abyste toho dosáhli, musíte hole švihat z ramene, ne z loktu, a špičku zapichovat mírně za tělo. Když jdete do kopce, soustřeďte se na to, aby hůl šla souběžně s opačnou nohou. Pokud tohle nezvládáte, hole vám spíš překážejí a zvyšují riziko zakopnutí.
Když si kupujete turistické hole, většina lidí sáhne po první pěkně vypadající variantě. To je chyba, která se vám vrátí v podobě bolavých zápěstí, zad nebo dokonce zbytečného sklouznutí na svahu. Základní pravidlo zní: délka hole se odvíjí od vaší výšky, ne od toho, co je zrovna v akci. U hole s nastavitelným systémem si ji nastavte tak, aby loket svíral při uchopení rukojeti pravý úhel. U pevných holí si délku ověřte předem podle tabulky, kterou najdete u výrobce, nebo si ji změřte podle vzdálenosti od země k zápěstí, když stojíte s rukou podél těla.
Typická chyba začátečníků je svítit si na mapu. Tím si na dvacet minut oslepíte oči a pak nevidíte nic. Místo toho si před túrou nastudujte terén a používejte hmatové značky – kameny, kořeny, změny sklonu. Pokud potřebujete kontrolovat směr, zakryjte si jedno oko dlaní a druhým mrkněte na displej.
