Tapeta jako společník pro malé byty i hosty na víkend
Postupem času jsem pochopila, že v bytě o dvou místnostech se musí každý centimetr počítat. Moje kamarádka si pořídila rozkládací jídelní stůl s úložným prostorem pod sedákem, ale já potřebovala něco univerzálnějšího. Narazila jsem na variabilní kus, který měl místo klasických noh kolejnici, do níž šel zasunout druhý stůl. Když přijeli rodiče, stačilo vytáhnout desku a rázem jsme měli místo pro osm lidí. Ve všední dny jsem na něj položila jen květináč a stolek se svíčkami. Teprve pak mi došlo, že stejně důležité je, co se s nábytkem děje v noci. V obýváku jsem měla malý gauč, který se dal rozložit na spaní, ale ten zabíral místo, které jsem chtěla využít pro psaní. Začala jsem proto koketovat s myšlenkou, že jídelní stůl a postel spojím do jedné funkce. Znělo to bláznivě, ale v praxi to fungovalo skv�
Klíčem se ukázal být výběr správné výplně. Klasická pěna, která se po pár měsících propadne do tvaru vašeho zadku, je noční můra. My jsme zvolili variantu s foam mattress o tloušťce 16 cm. Ano, 16, ne 10. Rozdíl poznáte, až když na ni přijede na víkend tchyně s ischiasem. Ta pěna je dostatečně pevná na spaní, ale zároveň se přes den nemačká do vln, když na ní sedíte s notebookem. Důležité je, aby matrace byla samostatně vyjímatelná a dala se pověsit vyvětrat. Ne každý model to umožňuje. U té levnější čínské varianty se vám stane, že ji musíte vytrhávat z konstrukce a pak už ji nikdy nenarvete zpá
Když jsme se s přítelem před dvěma lety stěhovali do prvního vlastního bytu, měli jsme jasnou představu. Obývací pokoj, který bude vzdušný, světlý a hlavně plný měkkých povrchů. Realita byla o poznání střízlivější. Dvoupokojový panelák s obývákem o rozloze necelých dvaceti metrů. Žádná ložnice pro hosty, žádný samostatný kumbál na věci. Každý centimetr čtvereční musel nést dvojí, někdy trojí funkci. Právě tehdy jsem poprvé vážně začala uvažovat o tom, že běžný sériový nábytek nestačí. Potřebovala jsem něco, co by přesně obkreslilo naše každodenní rituály a hlavně se přizpůsobilo tomu, že jednou za čtrnáct dní spí na gauči moje máma. Téma custom furniture se pro mě rázem stalo nutností, ne luxu
Pak přišla chvíle, kdy jsem potřebovala ubytovat tři přátele z vysoké na víkend. Měla jsem jen jednu ložnici a obývák s jídelním stolem. Běžná rozkládací pohovka by se sem nevešla, protože by blokovala průchod. Rozhodla jsem se pro systém, kde stůl tvořil základnu a jeho deska se dala otočit a spustit na úroveň matrace. Pod stolem byl schovaný slatted frame a foam mattress s tloušťkou dvanáct centimetrů. Přes den to byl stůl na kávu, v noci překvapivě pohodlné lůžko. Výhoda? Když jsem nepotřebovala hostit, matrace se srolovala do látkového pytle a skočila do skříně. Teprve tady jsem ocenila, že foam mattress není jen na parádu: pěna se nedeformovala, i když na stole stál horký hrnec. Stačilo podložit tácem a povrch zůstal rov
Tapeta v interiérech řeší i praktické detaily, které vás napadnou až později. Třeba když máte rozkládací pohovku s click-clack mechanismem a chcete ji umístit k rohu místnosti. Rohy často trpí na otlučení od vysavače nebo nábytku. Zde jsem použila tapetu s mozaikovým vzorem, která je odolná proti oděru značená jako omyvatelná. Za dva roky si jí nikdo nevšiml, že je u země ošoupaná. Kdybych měla jen malbu, každé škrábnutí by křičelo. To je výhoda, kterou podceňujeme. Kromě toho máte na výběr tolik dek, že najdete vzor přesně podle své duše. A pokud malujete, nebojíte se experimento
Nejčastější otázka od přátel zněla: Nebylo to strašně drahé? Kupodivu ne. Když jsem spočítala, kolik bychom dali za designovou sedačku ze studia, která by stejně nebyla vyrobená z masivu, a připočetla k tomu cenu nové skříně z IKEA, která by se stejně nehodila do výklenku, vyšla nám individuální zakázka levněji. A to nemluvím o čase, který nebudu trávit hledáním chybějícího dílů nebo dohadováním se s montážníky. Jediný háček je trpělivost. Výroba trvala šest týdnů. Během té doby jsme doma měli jen matraci na zemi a krabice od bot jako stolek. Byla to zkouška, ale stálo to za
Během tvorby této malé sedačky jsem narazila na další slepou uličku běžných obchodů. Standardní velikosti sedáků jsou dané hromadnou výrobou. Když máte okno s parapetem v nestandardní výšce, zůstanete buď s mezerou, nebo s přesahujícím nábytkem, který blokuje radiátor. U custom furniture se to neřeší. S výrobcem jsme doladili výšku sedu na přesných 45 centimetrů, a pod sedák jsme dali vyjímatelný slatted frame, který zajišťuje vzdušnost matrace a zdravé držení těla. Ten rám se dá snadno vyndat, a tak mám přístup k prostoru pod sedačkou, kde skladujeme sezónní obleče
